Informace o nás

Já jsem psí holčička plemene německý boxer. Pro někoho tedy vořech, protože nemám papíry. Ne na hlavu, ty má panička. Průkaz původu, ten nemám. Jsem takovej vořech z nóbl předků, protože oba moji rodiče papíry měli, a v nich spoustu super psů. Například dědeček z tatínkovi strany byl Baskervill Budhha Tajpan, mezi boxerkáři prý pojem. Druhý dědek, z maminčiný strany, byl zase Yéké van Shapo´s Hoeve (Inter.Ch, Vítěz roku, Champ. ČR,PL,SR, 5xBOB, 5x CACIB, 10xCAC,CACA, 5xCACK, vítěz střední a východní Evropy, IPO1). Maminka byla 2x výborná na MV a NV, krajský vítěz - pak její paničku přestalo bavit lítat po výstavách. Na cvičáku nebyla moje maminka nikdy. Panďulína říká, že jestli jsem po ní, tak tomu rozumí. Já tomu tedy nerozumím. Tatínek, Dark Cindy Box nebyl nikdy nikde, protože si ho pánečci pořídili jako gaučáka. Njn takhle se dělaj vořeši s pracovním i výstavním původem. Tak mně je to dost šumák, já papír nežeru, ledaže by v něm byla zabalená šunka. Panička se lehce rdí, že šla do bezpapíráka, ale když už jsem na světě tak co, že jo?

Panička je lidská ženská. Žádná mladice, to tedy ne. Tlamu má samou vrásku, každou chvíli heká, že jí něco bolí a říká, že má už čtyřikrát přetočenej tachometr. Nevim, co kde má přetočenýho, zato vim, že je dost často vytočená. Na mě pochopitelně. Jak není po jejim, začne ječet, až se mi z toho uši kroutěj. Přede mnou už měla dvě placky a jedno malý koště, a tak moc dobře ví, co se takovýmu psisku honí hlavou. Dost mi tím štve. Si tak třeba někdy jdu, začuchám, chytnu vůni něčeho dobrýho k snědku v křoví, otočím se a - dvounohá. Je to pech, když váš vlastní člověk čuchá líp jak vy, to vám povim. Zkazí to jednomu náladu klidně na půl dne. Taky umí hodně dobře vrhat. Vrhá kde čim. Většinou zlejma pohledama. Po mně. To by ještě šlo. Jak ale nestačej pohledy, vrhá vodítkem, míčkem, klackem. Taky šutrama vrhala, pak mi jednou trefila přímo do kokosu a radči s vrháním skončila. Se tehdy hloupě vymlouvala, že mířila na bok a já se hnula, no ale znáte to.